Dítě a pasivní kouření

Kolik cigaret kouří vaše dítě denně? Že vaše dítě nekouří?

 

V roce 1974 britský epidemiolog Colley zjistil vysoký výskyt respiračních onemocnění (onemocnění dýchacích cest) u malých dětí, jejichž přítomnosti jejich rodiče kouřili. Jeho a další studie se staly prvním důkazem škodlivosti pasivního kouření nejen pro děti, ale i pro každého dospělého, který vdechuje kouř vyprodukovaný kuřákem.

Výsledky dalších průzkumů dokázaly, že pasivní kouření je třetí nejčastější příčinou úmrtí, po aktivním kouření a po pití alkoholu. Příčinou, kterou lze nejsnadněji ovlivnit prevencí.

 

Pokud dítě dýchá vzduch znečištěný tabákovým kouřem může to mít takové následky, jako kdyby samo kouřilo.

 

je nedobrovolné dýchání kouře, který je nucen dýchat nekuřák, vytvářejícího se v prostoru kolem kuřáka při jeho kouření.

 

Při aktivním kouření vzniká v hořící cigaretě asi 4 000 chemikálií, které se dostávají do vzduchu z tzv.. hlavního a vedlejšího proudu cigaretového kouře. Pouze 15 % kuřák vdechuje, zbývajících 85 % mohou dýchat ostatní lidé.

 

Oba proudy obsahují téměř stejné chemické látky, ale:

 

Hlavní proud vzniká na konci hořící cigarety. Kuřák ho vtáhne do plic přes cigaretu, která některé chemikálie filtruje. Dále tento kouř filtrují samotné plíce kuřáka a zadrží 80 % z chemických látek. Kouř, který vyfoukne, je tedy zředěný a dalo by se říci, že je částečně "vyčištěn".

 

Vedlejší proud cigaretového kouře vzniká mezi jednotlivými tahy kuřáka v hořícím konci cigarety a dostává se přímo do okolního vzduchu. Tím, že je nezředěný a není filtrován, obsahuje mnohem vyšší koncentraci toxických a rakovinotvorných substancí oproti hlavnímu proudu.

 

Má:             2 až 20 násobný obsah nikotinu,

                     5 až 15 násobný obsah oxidu uhelnatého,

                     50 až 130 násobný obsah karcinogenů

oproti hlavnímu proudu.

Vedlejší proud tabákového kouře představuje tedy větší zdravotní riziko pro člověka než hlavní proud.

(Samozřejmě, že kuřákovo zdraví je ohroženo oběma proudy současně).

 

Děti mají nízkou hmotnost. Jejich plíce jsou menší a děti rychleji dýchají než dospělí, z čehož vyplývá, že za stejný čas vdechnou mnohem více škodlivých látek na kilogram tělesné hmotnosti než dospělý člověk. Jejich imunitní systém je méně vyvinutý a snadno u nich dojde k rozvinutí infekcí dýchacích orgánů. Dospělý si může vybrat, zda zůstane v zakouřené místnosti nebo odejde.

Děti si vybrat často nemohou, zvláště pokud rodiče či příbuzní kouří doma, v rodinném prostředí.

 

 

• zvyšuje výskyt chorob dýchacích cest (zvláště u dětí v prvním roce života),
• zvyšuje závažnost příznaků bronchiálního astmatu,
• je závažnou příčinou syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS),
• způsobuje menší změny plicních funkcí,
• je příčinou onemocnění středního ucha,
• existuje podezření, že pasivní kouření dítěte do deseti let života zvyšuje riziko vzniku leukémie (zhoubného onemocnění krvetvorby) a lymfomu (rakoviny lymfatického systému) v dospělém věku.

 

Ochránit děti pře pasivním kouřením je prvořadým úkolem prevence mnoha onemocnění, které dítě ohrožují. Každý dospělý člověk, který kouří v prostoru, kde jsou děti, by si měl uvědomit, jak vážně ohrožuje nejen jejich zdraví, ale i zdraví dalších dospělých – nekuřáků.

 

Každý kuřák by měl změnit své vlastní kuřácké chování a snažit se vytvářet podmínky, aby děti nebyly vystavovány účinkům tabákového kouře. Ne dítě a nekuřák by měl odejít z prostoru, kde se kouří, ale měl by stačit jeden nekuřák a jedno dítě, aby ostatní kuřáci opustili společný prostor.